Příběh o dívce z Maroka se mi poprvé dostal do ruky asi před deseti lety.
Určitě znáte ty situace, kdy máte pocit, že je všechno proti vám, nic se nedaří, ač se tolik snažíte. A říkáte si, proboha, proč???
Tehdy jsem se zrovna v podobném stavu nacházela a najednou ke mně přišla pomoc v prazvláštní formě – dostala se mi do rukou knížka s níže uvedeným příběhem.
Vzpomínám si, jak moc se mi tehdy ulevilo. Po přečtení příběhu jsem totiž konečně byla schopná připustit, že všechno, co momentálně prožívám a co se mi vůbec, ale vůbec nelíbí, má zřejmě svůj hluboký smysl.
Že je to pro mne dar.
Že vlastně úplně všechno v životě má svůj smysl a řád! I když to, co se právě děje, vnímám spíše jako naprostý chaos, kterému vůbec nerozumím.
Nemusíme vždy všemu rozumět.
Ten příběh mne přiměl jít ve svých vzpomínkách do minulosti, vzpomenout si na podobné stavy a uvědomit si, jak moc mne posunuly.
Jestliže tedy máte zrovna pocit, že je ve vašem životě něco jinak než by mělo být, ponořte se do příběhu o dívce z Maroka.
Děkuji autorovi a zároveň se omlouvám, ho zde neuvádím. Moc ráda bych to udělala, bohužel si už na název knihy nevzpomínám. Pokud byste někdo knihu znal, prosím o uvedení v komentářích.
Příběh o dívce z Maroka
„Žila kdysi mladá dívka z Maroka, jejíž otec byl přadlák. Ve svém řemesle začal velmi prosperovat.
Jednou ji vzal na obchodní cestu po Středozemí. Chtěl prodat svou přízi a dceři řekl,že by se měla poohlédnout po mládenci, který by jí byl dobrým manželem.
Avšak v blízkosti Egypta začala lodí zmítat bouře, v níž otec zahynul a dívka byla vyvržena na břeh. Byla zoufalá a vyčerpaná a stěží si vzpomínala na svůj minulý život. Potácela se pískem, až narazila na tkalcovskou rodinu. Ta ji vzala k sobě a učila ji tkát plátno. Postupně se jí tam začalo líbit.
Ale o pár let později ji na pobřeží zajali otrokáři, kteří se pak plavili na východ, do Istanbulu. Tam ji vzali na trh otroků. Jistý muž, jenž vyráběl stěžně pro lodě, si šel na trh koupit otroky, aby mu pomáhali s prací. Když si ale všiml té dívky, slitoval se nad ní, odkoupil ji a vzal domů, aby sloužila jeho manželce.
Mezitím piráti ukradli náklad, do něhož investoval a on nemohl koupit další otroky.
On, dívka a jeho manželka museli tedy vyrábět všechny stěžně sami. Dívka pracovala pilně a svědomitě. Výrobce stěžňů zjistil, že je velice schopná a tak ji po nějaké době dal svobodu a učinil ji společnicí ve své živnosti, což se jí brzy zalíbilo.Jednoho dne ji požádal, aby se jako doprovod vydala s nákladem stěžňů na Jávu.
Souhlasila, avšak v blízkosti čínského pobřeží zastihl loď tajfun. Dívka byla znovu mořem vyvržena na neznámý břeh a opět bědovala nad svým osudem. Ptala se: „Proč se mi bez ustání dějí taková neštěstí?“ Žádnou odpověď však nedostala. Zvedla se tedy z písku a vydala se na cestu do vnitrozemí.
V Číně se vyprávěla legenda o tom, že se jednoho dne objeví cizinka a vyrobí stan pro císaře. Jelikož v Číně nikdo neuměl vyrábět stany, všichni lidé, včetně jedné generace císařů za druhou, se nad touto legendou pozastavovali.
Jednou za rok poslal císař posly do každého města, aby přivedli všechny cizinky na císařský dvůr.
Toho času stanula před císařem i dívka ze ztroskotané lodi. Prostřednictvím tlumočníka se jí císař zeptal, zda umí vyrábět stany. „Myslím, že ano“, odpověděla. Požádala o provazy, ale Číňané žádné neměli.
Vzpomněla si tedy na své dětství – byla přece dcerou přadláka – řekla si o hedvábí a provazy z něj utkala. Dále chtěla pevnou tkaninu, ale Číňané opět žádnou neměli. Tehdy se jí vybavil její život mezi tkalci a plátno na stan si utkala.
Chtěla tyče, ale Číňané žádné neměli. Zavzpomínala tedy na svůj život u výrobce stěžňů a tyče si vyrobila. Když měla všechny tyto věci připraveny, snažila se vybavit si co nejlépe všechny stany, které v životě viděla. Nakonec stan postavila.
Císař užasl nad tímto dílem i nad naplněním dávného proroctví. Nabídl jí vše, cokoli si bude přát. Dívka se provdala za krásného prince, zůstala v Číně, obklopena svými dětmi a dožila se požehnaného stáří.
Uvědomila si, že přestože její neštěstí byla strašná, pro její konečné štěstí byla nezbytná.“
Říká se, že každý příběh má svůj šťastný konec. A pokud není šťastný, není to ještě konec.
Chcete-li do své současné situace (která má samozřejmě rovněž šťastný konec) trochu nahlédnout prostřednictvím tarotových karet, zamíchejte svůj balíček a položte Tarotu tyto dvě otázky
1. Co mi sděluje moje nynější životní situace?
2. Jak se k ní mám postavit?
Na každou z nich vytáhněte jednu kartu a nechte k sobě zlehka a intuitivně přijít odpověď.
Možná budete odpovědí překvapení.
A možná vám tento tarotový výklad pomůže přijmout změny, které se nyní u vás dějí.
Věřte na šťasné konce!
S láskou Sophie